Compliance & White Collar Crime

Czech Republic: New Developments in Corporate Criminal Liability

Introduction

Corporate entities can be held criminally liable in the Czech Republic since 1 January 2012. Generally, a corporate entity may only be held criminally liable in the Czech Republic, if a criminal offence:

was committed on its behalf, in its interest or within the scope of its activities; and at the same time
was committed by (i) its statutory body or other persons acting on its behalf (eg under a power of attorney); (ii) persons performing management or supervisory activities within the corporate entity (eg manager, head of department); (iii) persons exercising decisive influence over the management of the corporate entity (eg parent company); or (iv) the employees while carrying out their tasks.

Furthermore, a corporate entity can be held criminally liable if

it has a registered office in the Czech Republic;
conducts its business in the Czech Republic through an enterprise, branch or otherwise; or
has assets in the Czech Republic.

Therefore, not only Czech corporate entities, but also foreign corporate entities can be held criminally liable under the Act for criminal offences committed in the Czech Republic. In addition, Czech corporate entities (ie entities with a registered office in the Czech Republic) can also be punished under the Act for criminal offences committed abroad.

Extended range of crimes

Until now, the Act listed eighty-four possible criminal offences which could be committed by corporate entities. The Amendment introduced a new system by which criminal of-fences that can be committed by legal entities are no longer specifically enumerated in the Act. Rather, the Act only sets out criminal offences which cannot be committed (usually by their very nature) by corporate entities and refers to the range of criminal offences which can be committed by natural persons under the Czech Criminal Code (Act No. ⁴⁰⁄₂₀₀₉ Coll., as amended). To this end, corporate entities may now be held liable for about 200 crimes.

As a result, under the Amendment certain crimes against property (eg embezzlement) and economic crimes (eg unauthorised business or consumer detriment) will be added to the list of crimes that can be committed by a corporate entity. Similarly, certain crimes against life and health (eg negligent homicide or bodily harm) and defamation (libel) will be also added to the list.

Compliance programmes: New possibility to exclude corporate entities’ liability

Another introduction is the extension of exculpation, ie the possibility of corporate entities to free themselves from liability for a criminal offence. Under the current Act, corporate entities can exculpate themselves from criminal liability only for crimes committed by their employees in the course of their work performance, if the corporate entity can demonstrate in criminal proceedings that its employees committed a criminal offence despite the fact that the corporate entity or its part implemented (i) obligatory legislation or (ii) measures that can be justly required from the corporate entity.

Under the Amendment, corporate entities have the new possibility to exculpate themselves from criminal liability even if the criminal offence was committed by their statutory body or a person in a managerial or supervisory position, or another individual outside the corporate entity who exercises decisive influence over it. However, in order to be exonerated from criminal liability, the corporate entity must prove that it has made every effort that may be reasonably expected to prevent the commitment of the criminal of-fence.

As case law does not address the question of what “every effort that may be reasonably expected” is, the interpretation of the term is now subject to discussion and will be further developed and elaborated on by professional writings and corporate commentaries.

Based on current expert views on the assessment of whether a company made every effort that may be reasonably expected, it will be necessary to examine, on a case by case basis (i) if a company has internal regulations in place which define the rights and obligations of individual employees, as well as persons in leading management positions; and (ii) whether a monitoring system is implemented which would control the compliance of respective employees and persons in leading management positions in line with the internal regulations.

The broad professional public view is that as a basic starting point in order to be exonerated as a corporate entity, basic rights and obligations should be stipulated in employment contracts or agreements on performance of a function or other contracts or agreements, or in the conditions of employment or the general internal regulations of the corporate entity. Other preventive duties in order to prevent possible criminal offences should be elaborated in statutes, working and organisational regulations, and other measures of the corporate entity. Mid-size and large companies should adopt other internal regulations that are mandatory for employees to comply with and that ensure the prevention of possible criminal offences, such as codes of ethics, standardised rules of employee conduct, and they should hold anticorruption and other programmes and trainings aimed at preventing risks and thereby creating awareness and a corporate culture, on a regular basis. Some companies create compliance programmes, comprehensively declaring that the corporate entity wants to act in accordance with all laws and regulations, as well as the internal ethics codes, both within the company as well as externally.

Further, in order for a corporate entity to have a chance to exculpate itself, it is also necessary to monitor and ascertain whether all employees as well as executives and members of the boards of the corporate entity are duly informed about all internal documents from which they derive relevant obligations, rules and instructions. For this reason, regular mandatory training sessions – compliance trainings – should be organised.

Other issues

Besides the two above mentioned core changes, the Amendment also extends the range of criminal offences that can be committed abroad by a corporate entity without registered office in the Czech Republic (eg crimes against the Czech Republic, foreign states and international organizations, as well as crimes against humanity, against peace and war crimes), and also extends the catalogue of criminal offences where effective mitigation of liability is excluded and the catalogue of criminal offences whereby the ending of criminal liability and barring of the service of a sentence (punishment) by the statute of limitations are excluded.

Conclusion

Corporate entities should be aware of the wide range of crimes that they may be liable for under the Amendment. They should also be aware of the possibility to avoid criminal liability for delictual actions of their employees, statutory bodies and other entities in leadership or influential positions. It is important not only to ensure the implementation of prevention and compliance programmes, but also to provide control mechanisms relating to compliance combined with internal rules. It is always necessary to ascertain whether all employees, statutory bodies and other entities in leadership or influential positions are familiar with all internal documents and are informed of their special duties and the rules and instructions. In terms of prevention, employees and further persons involved in the management of a company listed above should undergo compliance trainings.

It is important not only to ensure the implementation of prevention and compliance programmes, but also to provide control mechanisms relating to compliance combined with internal rules.

Novinky v trestní odpovědnosti právnických osob

→ Claudia Bock

→ Rudolf Bicek

Od 1. 12. 2016 vstoupila v účinnost novela zákona č. ⁴¹⁸⁄₂₀₁₁ Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „novela“). Samotná novela není příliš rozsáhlá, ovšem zcela zásadní je v tom, že rozšíří okruh trestných činů, za které můžou být právnické osoby odpovědné a zároveň rozšíří možnosti právnických osob se z trestní odpovědnosti vyvinit.

Úvod

Právnické osoby mohou být v České republice trestně odpovědné od 1. ledna 2012. Obecně platí, že za trestný čin spáchaný právnickou osobou se považuje protiprávní čin právnické osoby:

spáchaný jejím jménem, v jejím zájmu anebo v rámci její činnosti, a zároveň
spáchaný (i) jejím statutárním orgánem anebo jinou osobou, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat (např. na základě plné moci); (ii) osobou, která u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost (např. výkonný manažer, vedoucí oddělení); (iii) osobou mající rozhodující vliv na řízení právnické osoby (např. mateřská společnost); nebo (iv) zaměstnancem při plnění pracovních úkolů.

Právnická osoba může být v České republice trestně odpovědná pouze tehdy, jestliže

má své sídlo v České republice; nebo
podniká na území České republiky prostřednictvím závodu, odštěpného závodu, anebo zde alespoň vykonává svoji činnost; nebo
má v České republice majetek.

Za spáchané trestné činy tak mohou být v České republice odpovědné nejen české, ale i zahraniční právnické osoby. České právnické osoby (tj. osoby se sídlem v České republice) navíc mohou být podle zákona trestány i za trestné činy spáchané v cizině.

Společnosti se nově budou moci dopustit přes 200 trestných činů

Dosavadní úprava obsahuje “pozitivní” uzavřený výčet 84 trestných činů, kterých se právnická osoba může dopustit. Novela tento přístup změní na “negativní” uzavřený výčet, tj. výčet trestných činů, za které právnická osoba být odpovědná nemůže. Nově tak budou moci být právnické osoby odpovědné za všechny trestné činy podle zákona č. ⁴⁰⁄₂₀₀₉ Sb., trestní zákoník, s výjimkou trestných činů výslovně uvedených v negativním výčtu. Uvedená změna představuje nárůst počtu trestných činů, jež bude moci společnost spáchat, a to na zhruba 200 trestných činů.

K trestným činům, které může dle novely spáchat i právnická osoba, tak přibydou některé trestné činy proti ma-jetku, například zpronevěra a trestné činy hospodářské jako je neoprávněné podnikání nebo poškozování spotřebitele. Další skupinou trestných činů jsou některé trestné činy proti životu a zdraví, například usmrcení z nedbalosti nebo ublížení na zdraví.

Compliance programy – nová možnost jak právnickou osobu z trestní odpovědnosti vyvinit

Další novinku představuje rozšíření možnosti vyvinění se z odpovědnosti za spáchaný trestný čin. Dle právní úpravy před účinností novely se právnické osoby mohly vyvinit z trestní odpovědnosti pouze za trestné činy spáchané jejich zaměstnanci v průběhu plnění jejich pracovních úkolů. Vyvinění bylo možné pouze v případě, že v rámci trestního řízení bylo prokázáno, že společnost, resp. její orgány provedly taková opatření, která jí ukládají právní předpisy (převážně půjde o promítnutí požadavků právní úpravy bezpečnosti práce, ochrany životního prostředí, památkové péče či požární ochrany atd.) nebo která od ní lze spravedlivě požadovat.

Podle novely mají společnosti nově možnost zprostit se trestní odpovědnosti i v tom případě, pokud trestný čin v zájmu nebo v rámci činnosti společnosti spáchá statutární orgán nebo osoba ve vedoucím postavení vykonávající řídící nebo kontrolní činnost nebo jiné osoby stojící mimo společnost, které však na ni vykonávají rozhodující vliv. Ke zproštění se trestní odpovědnosti se však vyžaduje, aby právnická osoba vynaložila veškeré úsilí, které na ní lze spravedlivě požadovat, aby spáchání trestného činu zabránila.

Jelikož se judikatura otázkou, co přesně představuje “veškeré úsilí, které lze rozumně očekávat”, dosud nezabývala, je nyní výklad tohoto pojmu předmětem odborné diskuse a lze očekávat, že bude dále rozebírán a popsán v odborné literatuře a komentářích.

Dle současných odborných názorů bude při posuzování toho, zda právnická osoba učinila vše, co od ní lze ro-zumně očekávat, vždy nutné zkoumat případ od případu (i) zda právnická osoba přijala vnitřní úpravu stanovující práva a povinnosti jednotlivých zaměstnanců i osob ve vedoucích manažerských pozicích; a (ii) zda byl implementován systém, který monitoruje a kontroluje dodržování vnitřních předpisů ze strany zaměstnanců a osob v řídících manažerských pozicích.

Široká odborná veřejnost je toho názoru, že prvním krokem k tomu, aby se mohla právnická osoba vyvinit z trestní odpovědnosti za spáchaný trestný čin, je mít základní práva a povinnosti stanoveny v pracovních smlouvách nebo ve smlouvách o výkonu funkce či jiných smlouvách anebo dohodách, případně v pracovním řádu anebo v obecných interních předpisech právnické osoby. Jiné prevenční povinnosti, jež mají zabránit možnému páchání trestných činů, by měly být rozpracovány ve statutech, pracovních a organizačních předpisech, a jiných opatřeních právnické osoby. Střední a velké společnosti by měly přijmout další interní předpisy, jejichž dodržování bude pro zaměstnance závazné a které zajistí prevenci trestní činnosti. Příkladem lze uvést etické kodexy a standardizovaná pravidla chování zaměstnanců a opatření ve formě pravidelně pořádaných protikorupčních a jiných programů a školení zaměřených na prevenci rizik a tím vytvářející povědomí o korporátní kultuře. Některé společnosti již vytváří tzv. compliance programy a vnitřní etické kodexy, kterými rozsáhle deklarují svůj úmysl jednat v souladu se všemi zákony a právními předpisy uvnitř i vně společnosti.

Aby se právnická osoba mohla zprostit trestní odpovědnosti, musí dále monitorovat a zjišťovat, zda jsou všichni zaměstnanci a osoby vykonávající funkce ve společnosti a členové orgánů právnické osoby náležitě informováni o všech interních dokumentech, ze kterých pro ně vyplývají povinnosti, pravidla a pro ně závazné pokyny. Z tohoto důvodu by měly být též organizována školení.

Další navrhované změny

Kromě dvou výše uvedených hlavních změn novela též rozšiřuje okruh trestných činů, které mohou být spáchány v zahraničí právnickými osobami se sídlem mimo území České republiky (např. trestné činy proti základům České republiky, cizího státu a mezinárodní organizace a trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy), a též rozšiřuje katalog trestných činů, u nichž je vyloučeno zmírnění trestní odpovědnosti stejně jako katalog trestných činů, u nichž je vyloučen zánik trestní odpovědnosti a promlčení výkonu trestu (trest).

Závěr

Právnické osoby by si měly být vědomy širokého okruhu trestných činů, za které mohou být po účinnosti novely trestně odpovědné. Stejně tak by si měly být vědomy možnosti se vyvinit z odpovědnosti za trestné činy spáchané jejich zaměstnanci, orgány a dalšími subjekty ve vedoucích anebo vlivných pozicích. Důležité je nejen zajistit prevenční nástroje (např. compliance programy), ale též zavést kontrolní mechanismy vztahující se k dodržování právních předpisů a interních předpisů právě v kombinaci s nastavením interních pravidel. Je vždy důležité zjistit, zda jsou všichni zaměstnanci, orgány a jiné subjekty ve vedoucích nebo vlivných pozicích obeznámeni se všemi interními dokumenty a informováni o svých zvláštních povinnostech a pravidlech. Z hlediska prevence by zaměstnanci a další osoby angažované v řízení společnosti uvedení výše měli podstoupit compliance školení.

Důležité je nejen zajistit prevenční nástroje (např. compliance programy), ale též zavést kontrolní mechanismy vztahující se k dodržování právních předpisů a interních předpisů právě v kombinaci s nastavením interních pravidel.